Úvod do Filosofie

Filozofie je nadvědní obor, který nemá vlastní metody zkoumání a využívá poznatky z jiných vědních oborů. Úkolem filozofie je hledat odpovědi na nejzákladnější otázky týkající se světa, společnosti a člověka, s nejčastějšími otázkami zaměřenými na "Proč" a "Jak". Odpovědi na tyto otázky mohou být různé a filozofie se často prolíná s náboženstvím, přestože jsou jejich výchozí body odlišné: náboženství je založeno na víře, zatímco filozofie vychází z pochybností.
Filozofie je jednou z forem společenského vědomí, které lze dále rozdělit do několika dalších forem, jako jsou morálka, umění, náboženství, právo a samotná filozofie. Tyto formy spolu s filozofií tvoří souhrn duchovních hodnot, zatímco společenské bytí je souhrnem materiálních hodnot.

Společenské vědění

Filozofie hraje důležitou roli ve společenském vědomí a vědění, přičemž jednou z jejích základních otázek je, zda je prvotní vědomí (idealismus) nebo hmota (materialismus). Další zásadní otázkou je, zda je svět pro člověka poznatelný.

V historii filozofie vyniká raný řecký materialismus, známý také jako přírodní materialismus, který se vyvíjel v 6. až 5. století př. n. l. v Malé Asii. Zde vznikly důležité filozofické školy, jako byla Míletská a Efesská škola.

Vznik: 6. století př. n. l.
Místo: Město Míletos
Zaměření na výzkum přírodních jevů.
Nedostatek: Její zakladatelé nechápali souvislosti mezi jevy, zkoumali je izolovaně a neviděli jejich příčinnost.
Spojující myšlenka: Existence nějaké pralátky, původní formy hmoty pro materiální svět. Rozcházeli se v názoru, co tato látky byla - Tháles (voda), Anaximeues (vzduch), Anaximandros (apeiron - nekonečno).

Vznik: 6. - 5. století př. n. l.
Místo: Město Efesos
Navazuje na Míletskou školu a vychází z jejího studia.
Posun: Zkoumá jevy ve větších souvislostech.
Přebírá myšlenku pralátky, ale s jiným názorem - Herakleitos navrhoval, že pralátkou je oheň.
Herakleitos byl zakladatelem dialektiky, učení o vzájemných souvislostech mezi jevy.