Realismus

• Dělí se na Májovce, Lumírovce, Májovce

Májovci

Májovci

• Kolem almanachu Máj.
• Hlavní představitelé: Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Karolína Světlá
• Program Májovců:
  • Snaha o vymanění člověka z náboženského dogmatu
  • Rozhled po evropské kultuře
  • Snaha o zobrazení skutečnosti

Ruchovci

Ruchovci

• tzv. škola národní
• Kolem: almanachu Ruch
• Hlavní představitelé: Svatopluk Čech, E. Krásnohorská, dočasně J. V. Sládek
• Program ruchovců: Důraz na domácí tradice (vlastenectví), Úsilí o osvobození české literatury od cizích vlivů

Lumírovcí

Lumírovci

• tzv. škola kosmopolitní
• Kolem časopisu Lumír
• Hlavní představitelé: J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer
• Program lumírovců: Úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň (hodně překladů)

Josef Václav Sládek (1845 - 1912)

• Básník a překladatel, zakladatel moderní poezie pro děti
• Nejdřív ruchovec, přechod do lumírovců

Jaroslav Vrchlický (1853-1912)

• Nejvýraznější představitel lumírovců
• velmi plodný autor (přes 80 sbírek - 4000 básní, 50 dramat)
• básník, dramatik, prozaik a překladatel
• Narodil se do kupecké rodiny v Lounech
• Vlastním jménem Emil Frída.
• Znal se s Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem
• Spolu založili skupinu Lumírovců (Jirásek záhy přešel k Ruchovcům).
• Závěr básníkova života byl smutný - Vrchlický ztratil schopnost číst a psát, problémy mu dělala i slovní komunikace

Díla

Lyrické Poezie

• lyrika přírodní - Strom života (1909)
• lyrika vlastenecká - Má vlast (1903)
• lyrika reflexivní - Písně poutníka (1895)
• lyrika formalistní - Hudba v duši (1886)

Epické Poezie

• Zlomky epopeje: cyklus sbírek chtěl zachytit vývoj lidstva od nejstarších dob až po současnost
• Noc na karlštejně

Noc na karlštejně

Vznik

• 1884, veselohra s historickým námětem o 3 jednáních; využívá známého motivu zákazu pobytu žen na hradě krále Karla IV.
• Hra se stala populární a ani čas v tomto směru nezapracoval v její neprospěch

Hlavní postavy

• Alena: statečná, odvážná, vtipná a podnikavá dívka
• Alžběta Pomořanská: manželka Karla IV., žárlivá, obdařena nadměrnou silou
• Císař Karel IV.: zobrazen nejen jako nesmlouvavý panovník, ale i ze své lidské stránky jako moudrý a vlídný člověk
• další postavy: Arnošt z Pardubic, Petr Cyperský, Štěpán Bavorský, Purkrabí, paní Ofka, Pešek

Místo a doba děje

• Karlštejn, vláda Karla IV. (2. polovina 14. století)

Autorův záměr

• epizoda z národní minulosti spojena s úsměvným pohledem na ženskou žárlivost

Umělecké a kompoziční prostředky

• historická hra, veselohra, živé dialogy postav, vtipné zápletky vyplývající ze zákazu přístupu žen na hrad

Děj

1. dějství Příjezd císaře Karla IV. Na Karlštejn (1363), očekáván hosty, proti zákazu (Karlštejn pro ženy nepřístupný) přijela i císařovna Alžběta (ze žárlivosti) a v přestrojení Alena, milenka královského číšníka Peška Hlavně (vsadila se s otcem, který slíbil dát ji Peškovi, ještě než bude pasován na rytíře, podaří-li se jí vniknout na Karlštejn)
2. dějství Císařovna převlečená za panoše hlídala císařovu ložnici místo Peška, když odešel Karel IV. Na pobožnost, žádal ji Petr, král cyperský a jeruzalémský, který vyjednával s Karlem IV., o polibek (tušil v ní ženu), Alžběta zlomila jeho meč, tím se prozradila, poznána i Karlem IV
3. dějství Alena s Peškem na dostaveníčku pozorování a znepokojováni, strhla se bitka, Pešek purkrabímu oznámil, že je tam Alena, zpráva o tom byla ztotožňována s přítomností Alžběty, císař oběma odpustil, Pešek pasován na rytíře, Alžběta doprovázena císařem na svůj hrad Karlík; Karlštejn zpřístupněn i ženám